středa 14. března 2018

Život na vesnici

Téměř rovných 12 let jsme s manželem žili, bydleli ve městě. V centru Hradce Králové. Ano, město jako takové je krásné, velice oblíbené je místo u soutoku, nábřeží, Hučák, Velké náměstí a další. Pokud nemáte děti, žije se tam skvěle, vše máte po ruce, nejen o víkendu můžete zaskočit na kafčo, do kina. My tedy přes víkendy utíkali z města pryč na náš statek, později pak na stavbu :)

Když přišli děti, kočárkování bylo moc fajn, později už to bylo horší. Aby se člověk dostal na hřiště, musel projít pěšky málem půlku města a pak stejná trasa domů. No ne každý den na to máte náladu, ale jinak své dítě můžete pustit leda tak na balkon, kde jsme tedy trávili volný čas, když bylo ošklivě, kde holky "kempovaly", měly pískoviště, přes léto pak malý bazének :)

U obou holek s přestávkami na mateřské a rodičáku jsem podnikala, jak i mladší začala chodit do školky, mohla jsem se byznysu věnovat více. Ale poslední roky jsem měla pocit, že ve městě nevydržím, byl to samý nátlak, stres, honičky, hluk, špína. Už mě tam nic moc nebavilo, doma jsem měla pocit, že to na mě všechno spadne.

Ještě, že už jsme měli postaveno, docela i zařízeno a mohli jsme se tak přestěhovat. Ten velký prostor, ticho, klid, to mi dalo znovu sílu. S domečkem samozřejmě přibylo i jiných povinností, ale mnohem příjemnějších než těch, co byly ve městě.
Nyní máme obrovskou louku, kde se dá běhat, pozorovat, sbírat květiny atd., máme sad, který nám dává především jablka, z nich pak na podzim děláme mošt. Manželova mamka je pak i krouhá do sklenic... třeba na zimu na štrúdl jsou moc fajn :) máme tady slepice, které snášejí vajíčka a zahradu, o kterou se opět stará mamka :) ze mě asi pěstitelka nebude, no trochu to zkouším. Ale veškerou zeleninu pěstuje skutečně jen mamka sama, díky ní máme spoustu brambor, rajčat, mrkve, česneku, cibule, okurek, paprik, cuket, fazolek, hrášku, pórku a také ovoce jako jsou jahody, maliny, ostružiny a hroznové víno. Já už dva roky peču kváskový chléb, konečně zkouším i nové recepty, ne jen pšenično- žitný, který mám tedy již osvědčený.

V létě jsme dali ven i velký bazén, v sadě mají holky trampolínu, manžel jim chce na sadě ještě postavit "chaloupku" na kuří nožce. Sice ještě nemáme venku terasu, ale i tak na trávě je fajn posezení, slunečník, prostě pohodička. A vůbec mi nevadí, že tady vlastně nic není, jen pošta a poblíž školka.  Do města to máme kousek, stačí sednout za volant a během pár minut je člověk ve městě, kde si zařídí co potřebuje a hurá do svého "ticha" :)

Každý den se tu můžeme kochat přírodou, srnky se nám pasou na louce, občas se tu objeví zajíc nebo bažant. Jediné co je nepříjemné, že sem chodí i divoká prasata, já osobně jsem tady ale za celou dobu žádné neviděla.

Někdo by na vesnici žít nemohl, ale my si to tady neskutečně užíváme :)



2 komentáře:

  1. Já po životě na vesnici toužím také, přítel na jednu stranu také, ale nevzdá se možností velkoměsta. Doufám, že se mi sen někdy vyplní a baráček čeká na vhodnou příležitost...

    OdpovědětVymazat